Film Chmýří!
podle knihy Antonína Bajaji Na krásné modré Dřevnici
Imaginativní balada-scénář byl napsán za podpory Filmového fondu statutárního města Zlína.
Formou je vrstvená retrospektiva. Historizující film s autobiografickými prvky stírá hranici mezi minulostí a přítomností.
Lokace Zlín, Zlínský kraj, řeka Dřevnice, Zboženské rybníky, Poutní kostel Štípa, krajina Hostýnských hor, Tatry/Štrbské pleso, Grandhotel Starý Smokovec, Sanatorium Dr. Guhra, tatranská Polianka, krajina TANAP, Villa Marina hotel Solisko, hotel Kempinski, Bajajova vila, Hlavničkova vila aj.
Vývoj probíhá pod záštitou Martina Tolara MD, Ph.D ALZHEON Boston USA, TOLION Health, Inc., který svolil zahrát si ve filmu svého vlastního dědečka doc. Tolara, který byl primářem neurologie u Bati.
Spisovatel Antonín Bajaja /1942-2022-Zlín/. Držitel Státní ceny za literaturu za román Na krásné modré Dřevnici a ceny Magnesia Litera za román Zvlčení. Byl redaktorem radia Svobodná Evropa. Dřevnice byla přeložena do angličtiny pod názvem Buyring the Season. V Londýně knihu křtil dramatik Tom Stoppard, rodák ze Zlína.
2020- Zlín obhlídky a setkání s autorem předlohy
Děj Stopa začíná osudem prarodičů hlavního hrdiny Antonína, kteří se z čistého vlastenectví vrátili v roce 1910 do vlasti z USA, aniž by tušili, co je v budoucnosti čeká. Židovsko-katolická rodina MUDr. Bajaji je v padesátých letech perzekuována/zákaz praxe, vězení/. Stejně jako jejich přátelé "reakcionáři" přichází o majetek, postavení a svobodu. Přesto tvoří bezpečný přístav pro šťastné dětství sourozenců Jany a Antonína i když spadla "železná opona". Dospělý Tony/agronom-spisovatel/ nachází zápisník s dopisy své starší sestře Janě/Jeanne. Ožívá dětství- ráj smyslů, barev, chutí a vůní, upnuté k přítomnému okamžiku. Jeden využívá druhého pro vlastní zájem, první lásky, přátelství, sny, podnikání, odhodlání, zklamání, krutost i bezmoc, prozření i radost. Znovuožívá velká rodina, její přátelé i nepřátelé. Dětská parta chystá revoluci proti dospělým, protože odhrnují z chodníků sníh, školou ideologicky zmatený Antonín chce udat tetu za poslouchání Svobodné Evropy, Jana v touze po studiu herectví recituje propagandistické texty. Současné "ohlédnutí" a rámec děje tvoří cesta starých sourozenců po stopách dětství do Vysokých Tater, kdy Jeanne trpí nemocí AD. Hlavní postavou je i Zlín a řeka Dřevnice, kolem které postavil Baťa jedno z nejprogresivnějších, moderních měst v tehdejší Evropě, hluboce zakotvená v osudech postav, jejichž krédem je žít-nepřežívat!
,,čas není odpouštivý, je jen rozpouštivý, ale jsou věci, které se v něm nerozpustí nikdy"
Konec starých časů ve Zlíně nebo moravský Amarcord?!
O knize i scénáři-vzpomínání na dětství těsně po válce, kdy Zlíňané vítali osvoboditele chlebem a solí, na fotbalovém hřišti se konala veselice s popravou" gestapáka" a kdekdo z "buržoustů" věřil v návrat masarykovské republiky a baťovské prosperity. Dětství mohlo být šťastné, kdyby se Zlín nestal Gotwaldovem a soudruzi nelikvidovali třídního nepřítele. Postupný rozpad všeho dřívějšího a vyhasínání naděje na převrat je leitmotiv knihy i filmu. I když se životy rodičů a prarodičů hroutily-dětský svět se vznášel vysoko nad jejich starostmi až do okamžiku, kdy také jejich životy zasáhly dějiny a z propletence "pravdolží" se vyklubaly úzkosti a noční můry. Kniha i scénář jsou stylizovány výběrem dopisů autora sestře Janě/Jeanne, které začal psát v šedesátých letech a nebyly určeny k publikaci.
/citace z textu/ Maminka-"O našem soukromí nepiš. Ani o soukromí našich přátel. Nebo alespoň nedopus´ť, aby se to dostalo do cizích rukou. Anebo...aspoň slib, že nebudeš používat neslušná slova, že nebudeš nikoho zraňovat-slib mi to"!
Medvídek Pú /dětmi pojmenovaný Růžolín/ je důležitou postavou knihy i scénáře! V jeho zašitém bříšku posílala teta Lila z USA penicilin /v padesátých letech/ do Zlína pro tatínka lékaře. Medvídek přežil většinu členů rodiny...